Červenec 2011

reklamaaa!!

27. července 2011 v 22:09 | vm
Reklama: Persil, Vanish a jiné prací prášky. Správně, to jsou ty debilní reklamy! Jaké? Žena, prací prášek, nádoba s vodou, na které je bílý kruh, aby to vypadalo jako pračka a špinavý kus oblečení. Ty reklamy všichni známe. Já jsem teda naštěstí nezažil dobu, kdy u vlády (a vlastně úplně všude v čssr) byli komunisté, ale ty reklamy byly už tehdy víceméně totožné. A to těm "tvůrcům" nedošlo, že se opakujou?
Jistě, došlo. Ale oni to dělají naschvál. Kdyby se mě někdo zeptal, jaká reklama byla v roce 1999 na Eurotel, tak vědět nebudu. Ale reklama v roce 99 na Vanish(pokud existoval) ? Tam byla "Žena, prací prášek...". Takže i já jsem vlastně obětí těchto reklam. Vždyť jak se říká: I negativní reklama je reklama..

Ale zpátky k pracím práškům..
Reklama, o které jsem mluvil, byla totiž jen jednou ze tří typů. Ano, na začátku jsem skutečně reklamám o pracích prostředcích křivdil. Jsou totiž 3 typy. Více jich neznám:))
1. typ : "Žena, prací prášek..." - o těch jsem už psal.
2. typ : víceméně to samé, ale odehrává se na ulici, nebo v nákupním centru, kde "náhodně" vybraná žena chválí daný prostředek, jak je nejlepší a úžasný..
3. typ : Dítě, které se zašpiní, přiběhne k mamince, ta ukáže, čím špínu vypere, za vteřinu je vypráno, oblečení je (jako) nové, ale to, že je opravdu nové je nám samozřejmě "utajeno".

Psát rozbor reklam na prací prostředky je fakt blbost. Jen bych vzkázal "tvůrcům" těch reklam: Vyserte se na to:))

konečně!

26. července 2011 v 21:39 | vm |  style
Praha - matička všech měst. trochu bez zájmu k čemukoliv
Brusel - puberťák, kterej má všude a ve všem bordel.
Bruggy - dáma mezi městy! pečlivá, v nejlepších letech.

To je můj pohled na 3 největší města, kde jsem trávil čas. Bruggy?! Nádherný město s ještě krásnějšíma slečnama..
Nakupování? Parádní!! Oblečení se tu dá kupovat za ceny, který u nás potkáte jedině v tržnici nebo u hranic, kde jsou na prodej stejný nesmyslnosti jako v tržnici. Jenomže v Belgii za tu cenu dostanete zboží, který je kvalitní a krásný. Samozřejmě všechny mince mají dvě strany. Ale kdybych se měl rozhodnout, kde budu žít, Bruggy vítězí. Má to malý háček. Neumím vlámsky ani holandsky. Stačí němčina? Těžko. Mám se začít učit vlámsky? Tak jo. A kdo mě bude učit?! Že bych tam odjel na pár měsíců a nechal se učit místní kultuře některou z těch dívek, které zdobí místní ulice? Tak jo! Život jako ve snu? Možná. Ale jsme opět u těch mincí.. Vždyť v Praze mám rodinu, přátele, vzpomínky. V Bruggách? Zatím nic. Ale vše začíná od nuly. Takže třeba se mi to splní. Chtěl bych. Jenže pro to musím něco udělat. Kdyby jen "něco". Musím toho pro to udělat hrozně moc. Pokud bych to zvládl byl bych ale šťastnej. Moc.
A nebo si to teď jen tak říkám, protože jsem opojen krásou Brugg?
Kdo ví..
A závěr? Mám toho moc před sebou:)

holiday I

25. července 2011 v 22:51 | vm |  photostore:)
Právě jsem se vrátil do vlasti z dovolené v Belgii, zážitků mám asi milión (spíše se jejich počet blíží k milionům dvěma), takže jistě pochopíte, že něco napíšu až později, až budu mít čas, protože teď jsem unavenej jako blázen..).
Takže sem hodím alespoň pár fotek:)






a tady máte autora samotného..

a pořádnej článek napíšu, až si odpočinu po náročné cestě domů:)

kdo to je?!

14. července 2011 v 15:48 | vm |  style
Dostal jsem nápad. Měl bych si přestěhovat nábytek v pokoji a při té příležitosti si trochu i uklidit a vyházet staré věci, které mi zabírají místo tam, kde by mohly být věci zcela jiné. (Většinou zhruba stejně využité..).
Jenže, když jsem tak procházel věci, které jsem měl třeba v psacím stole, docela jsem se zhrozil. Narazil jsem na sešit, na kterém byla napsána různá hesla či jiné podobné věci. To by ještě nebylo tak děsivé. Ale po přečtení mě zamrazilo.
"Punk is for people, who don't know TRANCE." - je pravda, že punk jsem opravdu neměl rád a trance jsem žral víc než bílou čokoládu, ale není tohle přece jen trochu moc? Je. A já snad ani nebudu psát další blbosti, který jsem psal, když mi bylo 13. Slibuju, že ten sešit je z doby, kdy mi bylo 13. Nebo možná 14 - (nechtěl bych lhát..). Ale je to hrozný! Když jsem otevřel sešit a viděl jsem, jakými nesmyslnostmi jsem se zaobíral při hodinách..? Proč jsem radši nedával pozor? Na to zase odpovědět umím. Protože to bylo na hodinách, které mě naprosto nebavily:) Každá stránka vypadá zhruba takto:
Nadpis, jedna řádka popsaná zápisky a dále už jen blbosti, kraviny a nesmysly.
Já jen doufám, že jsem se od tamtoho člověka tak trochu oddělil. Udělal jsem za tou dobou tlustou čáru, a že už neřeším takové blbůstky:)
Ale že bych něčeho litoval? To NE!! Mladí si život prostě užívají. A to už jakkoliv..:)

vm (tornádo)

12. července 2011 v 20:54 | neznámý
"Chtěl jsem napsat článek, ale vůbec jsem nevěděl, o čem bych ho napsal. A tak jsem prohodil autora a nadpis.
Jsem frajer, co? Ne? Tak škoda. I když, nezáleží na tom, co si budou myslet ostatní. Jde o to, jakej
dojem z toho článku budu mít já sám! Jen já a nikdo jinej. Jde tady přece jen
o mě a mé pocity, že? Pocity a dojmy, to je ono! A ten dojem bude výbornej,
třebaže ostatní nebudou vědět proč. Ale já to vědět budu.Proto
to tady vlastně píšu. Abych ten krásnej pocit měl. Ten
pocit, kterej je tak úchylně suprovej,že ho ostatní
možná vlastně ani nikdy nepoznají. A když, tak jak
by pravil klasik "Šťastná tožena!", vlastně spíš:
"Šťastný to člověk!". Ale přál bych
jim,aby ho někdy poznali.
Je prostě úžasnej!! Tu
poslední větu by si
měly opakovat
o mně holky.
Byl bych
happy.
JO!!
!

"
Rád si vedu monology. A jak je vidět.. mé myšlenky proudí nebezpečně. Jako tornádo..

duchové

11. července 2011 v 19:57 | vm |  everyday life
Duchové.. další magické téma týdne:)
Jen co jsem uviděl "Duchové" jako téma týdne, hlavou mi proběhlo něco málo přes milion myšlenek a faktů(či výmyslů), které bych chtěl do svého článku vměstnat..

Úvodem bych rád řekl, že když jsem byl malý, velmi rád jsem vyvolával duchy. A to hlavně se dvěma sestřenicemi a se svou sestrou. Trávili jsme spolu vždy hodně času na chatách našich rodičů a tak jsme měli dostatek času na takovéto "hlouposti". Ale proč by to vlastně měly být hlouposti? Pořád věřím v jakési magické, nadpřirozené síly.. Akorát už nechci vyvolávat duchy, protože je to zbytečné rušení jejich klidu:)
Ještě k vyvolávání.. Určitě také znáte ty "zaručeně pravé" historky, které zažil každý Váš druhý kamarád, ať už jde o setkání s Boženou Němcovou, která uškrtila médium při jejím vyvolání, či ducha T.G. Masaryka, který vyhodil kamarádku z okna.. Tohle jsou přesně aspekty, které podle mě -bohužel- duchům škodí. Oni pak nebudou chtít chodit mezi nás. Nechci být jen dalším, který by je otravoval. Proto jsem s tím skončil.. Taky byste nechodili za někým, kdo Vás pomlouvá, že?



Magical mystery tour

10. července 2011 v 20:39 | vm |  everyday life
Včerejšího dopoledne jsme se s rodičema vydali na chatu. Na cestu jsem si, jakož to řidič:), nachystal výběr nejlepších písniček od The Beatles (zní to divně "výběr nejlepších písniček od Beatles", protože skoro všechny jejich písničky jsou nejlepší). Beatles při řízení mohu jen doporučit. Pokud se Vám do uší linou tóny jejich písniček, je radost řídit. Dokonce i když kolem Vás jezdí piráti silnic a dokonce, i když Vás brzdí kloboučníci jezdící neuvěřitelnou rychlostí. 10 kilometrů za hodinu je jejich maximální rychlost. Ale s Beatles je prostě řízení jedna radost i tak:). Po zhruba stokilometrové cestě jsme dorazili na místo určení. Na chatě na nás čekala tetka:).. Přijeli jsme tak akorát v době obědu, takže maminka se svou sestřičkou nachystaly oběd. Grilované kuřecí maso vždycky potěší jakýkoliv žaludek:) Po vydatném jídle mi nezbývalo nic jiného než usnout. To jsem také udělal a vzbudil jsem se právě k večeři.
Když jsme se najedli, vydali jsme se s tatínkem na ryby. Zase:) Na rybách nám ticho rušil Těžkej Pokondr, který měl koncert jen pár desítek metrů od nás. Řeknu Vám.. je utrpení to poslouchat.. Ale protože v okolí nebyl jiný rybník(či dokonce jezero), přetrpěli jsme tu tragédii a po konci jejich koncertu jsme mohli klidně a nerušeně rybařit.
Výsledek: Tatínek chytil jednoho kapra a já? Já jsem ulovil tři větve!!
Na cestu zpět jsme se vydali po dvanácté hodině noční. K řízení mi opět hráli "Brouci". A právě když jsem projížděl po přímo magicky osvětlené silnici, hráli Beatles svou písničku "Magical mystery tour". Nevěřili byste, jak moc mi přišla ta písnička příhodná:). Po zádech mi přeběhl děda. Mráz. Možná to bylo tím, že jsem cítil velkou zodpovědnost, protože jsem řídil. A že pokud bych seděl na místě spolujezdce, řekl bych si jen: "Jé, pěkná písnička.".. Ale v tu chvíli mi to prostě přišlo hrozně "magical":)
A ještě taková úvaha o magical mystery tour, ale tu si nechám na další článek:)
Tady je písnička sama:

rybaření

8. července 2011 v 22:35 | vm |  everyday life
8. 7. - kdybych byl malé dítě, byl bych šťastný, že za 20 dnů budu mít narozeniny.
Šťastnej jsem ale z cela jiného důvodu. Celý dnešní den jsem strávil v kanceláři, kde bylo 2O°, zatím co v Brně bylo prý kolem 30°.. Foukalo mi na záda, ale nenastydl jsem. Bohudík. Vlastně.. "Naštěstí". Jsem přece ateista a tak nebudu připisovat bohu cokoliv, když v něj nevěřím. Ale o tom dnes vůbec nechci psát!

Poté, co jsem dorazil domů, jsem se dohodl s tatínkem, že pojedeme na ryby. Nebyl jsem na rybách už moc dlouho, takže jsem byl celý šťastný, že si to zase zkusím. Dřív jsem rybařil celkem často, ale škola je žrout volného času.. Vlastně jsem byl šťastný jako malé dítě, které se těší na své narozeniny..

Nachystali jsme si s tatínkem věci na ryby a maminku jsme hodili na nákup. Odjezd se opozdil kvůli nepříjemnosti, která se stala našemu pejskovi - měl epileptický záchvat. Štěstí v neštěstí je, že už je na ně celkem zvyklý. Ale statečně jej přežil a my jsme se vydali na cestu. Maminku jsem vysadil před obchodem, kde nakoupila nějaké dárky či co..

Když jsme přijeli k rybníku, docela mě překvapilo prostředí.. Krásný rybník, v jehož okolí stojí cementárna a cukrovar. Neboť je to cukrovarský rybník. Vlastně možná dokonce i Cukrovarský rybník.. Nestrávili jsme zde ani hodinu a mně na háčku visel první kapr (43cm bez přehánění.. pokud bych použil typickou rybářskou míru, tak měl tak 251cm). Po něm jsme postupně ulovili další 4 kousky, které jsme ale milosrdně pustili zpět. Nedlouho po nich se ale na kukuřici chytil další nenažranec (44cm), kterého jsme již nemilosrdně zahubili. Sbalili jsme si svých 6 švestek a 2 kapry a jeli jsme domů:)

Tam nás čekal naprosto uzdravený pejsek a maminka, která sice byla šťastná, že máme dvě rybičky, ale "kdo to má kuchat?!", žejo.. :))
Alespoň už víme, co budeme zítra večeřet:) grilovaný ryby miluju!!

A takhle bych zhodnotil, jak zajímavý byl můj den "běžný" a rybářský. Vidíte ten kontrast? Miluju rybaření!!



Karlovy Vary - International Film Fest

5. července 2011 v 20:06 | vm

46th International Film Festival
(Karlovy Vary)


Dnes jsem měl tu možnost navštívit mezinárodní filmový festival v Karlových Varech. Absolvovat zhruba 130km kvůli 46. festivalu, který zde probíhá ale rozhodně stálo za to. V Karlových Varech jsem nebyl poprvé. Naposledy jsem tam zavítal koncem ledna letošního roku. Tehdy byl sníh všude, kam se člověk podíval. Vlastně byl i skoro všude tam, kam člověk neviděl. Navíc zima byla taková, že by zamzrla i nezředěná Absolutka:)..
Ale zpátky k filmovému festivalu.. Vzhledem k tomu, že jsem zde strávil pouze den, jsem neviděl mnoho známých tváří. Ale nějaké herce jsem poznal:)
Počasí bylo parádní pro takovouto událost. Nepršelo, ale ani sluníčko se nečinilo zbytečně moc. Bohužel, právě ve chvíli, kdy jsme si sedli k obědu na zahrádku u řeky Teplá, která se poteicky kroutí centrem Karlových Varů, začal foukat studený vítr. Ovšem smažáček s kroketkama zahřál. Aby taky né, když byl za 170Kč! Pivo za 70Kč(!) jsem si nedal, protože takový pivko ani nikomu chutnat nemůže. Navíc jsem musel cestou domů řídit. Pak už bylo všechno v pořádku, já jsem dorazil domů, a protože jsem celej den ve Varech nezastavil nohy, teď si půjdu lehnout:)
A nějakej film k tomu, tak zatím:)

"..četování na lidech.."

4. července 2011 v 23:29 | vm |  style
Napadlo mě, že bych mohl udělat menší pokus týkající se mentality mladých lidí schovávajících se za anonymní nick na chatu. Samozřejmě nejvhodnější varianta pro mne byl server www.lide.cz, kde má profil každý, jenž má mail na seznamu..
Přihlásil jsem se a hned jsem zavítal do místnosti "Ach ta samota", kde jsem slušně pozdravil a opakovaně jsem se zeptal, jestli se nenajde slečna, která by si chtěla "pokecat".. neozvala se ani jedna(na profilu nemám žádnou fotku). Po chvilce neaktivity jsem napsal znovu. Tentokrát jsem ale napsal: "Chce tady někdo sex?:)".. a světe div se, nepřišla žádná odpověď!! V tu chvíli jsem si pomyslel, že adolescentní generace není tak zkažená, jak se obecně tvrdí..
Ovšem kulka pravdy mne zasáhla, když jsem to samé zkusil v místnosti "Abnormálně nejlepší pokecík! Pro 12-20let "..
Po první otázce týkající se "pokecu" mi přišly zhruba 3 odpovědi(tentokráte jsem už fotku v profilu měl).. Ovšem po druhé otzáce, kde jsem se ptal na sex mi přišlo 6 odpovědí, z toho 3 slečnám bylo méně než 14(!!!) let, 1 bylo 15.. Já tady nikomu nechci spílat, jen mi přijde celkem zamyšleníhodné, jak se někteří schovávají za internetové nicky.. V reálném světě by, dle mého názoru, odvahu našla zhruba jedna čtvrtina z těch, které našly "odvahu" na internetu.. Možná by všichni měli začít jednat sami za sebe a měli by začít bojovat se studem, který občas vládne nad vlastními názory..
no a takhle to potom dopadá a lidé se pak diví, že na těchle chatech je to samej úchylák...